Současným trendem ve dveřních systémech jsou bezobložkové zárubně. Jsou použitelné jak do klasické zděné, tak i sádrokartonové příčky. Na rozdíl od standardních obložkových zárubní, skryté zárubně neschovají žádné nerovnosti stavebního otvoru. Stavebníci proto musí věnovat potřebnou pozornost nejen jejich vlastnímu usazení, ale i pečlivé přípravě stavebního otvoru. My se zaměříme na příčky z SDK profilů.
PŘÍPRAVA STAVEBNÍHO OTVORU
Stavební otvor u SDK příček vytvoří montážníci prostřednictvím konstrukce z hliníkových profilů, na které se následně připevňují sádrokartonové desky. Skryté zárubně lze zabudovat jak do jednoplášťové varianty, tak i dvouplášťové sádrokartonové příčky. Po obvodu stavebního otvoru doporučujeme použít UA profily, protože mají vyšší tloušťku a jsou pevnější.
- Jednoplášťový stavební otvor
Dvouplášťový stavební otvorV tomto případě je sádrokartonová konstrukce ponechána volná, tedy bez jakéhokoliv opláštění, které usazujeme, až po ukotvení skryté zárubně. Pokud je možné UA profily posunout, tak je ideální stavební otvor připravit přesně na vnější rozměr zárubně i s kotvami a potom ho posunem profilů upravit přesně na rozměr zárubně. Jestliže to možné není, tak doporučujeme stavební otvor ponechat o jeden centimetr větší, než je venkovní rozměr zárubně.
Jedná se o variantu, kdy se konstrukce hliníkových profilů rovnou i opláští. Rozsah průchodu je ideální nechat pouze o jeden centimetr širší, než je vnější rozměr zárubně. A stejná míra platí také pro výšku průchodu, tedy větší o jeden centimetr.
VLASTNÍ ZABUDOVÁNÍ SKRYTÉ ZÁRUBNĚ
Při ukotvení je bezpodmínečně nutné, aby byla zachována konstantnost průchodu po celé její výšce, a to jak ve vertikální, tak i horizontální rovině.
Bezobložkovou zárubeň je nutné osadit do stavebního otvoru na výšku budoucí dokončené podlahy. „Proto je před jejím zabudováním vhodné vyznačit si stavební vágrys, od kterého se ukotvení následně odvíjí,“ vysvětluje pan Petr Paksi, výkonný ředitel společnosti J.A.P., která se zabývá výrobou dveřních systémů a pokračuje: „Ze spodní části se vypodloží, tak aby zůstala pevně zafixována ve správné výšce. K tomu mohou být využity například klasické okenářské podložky.“ Další krok související se zabudováním zárubně je správné vyvážení (použijeme vodováhu) a samotné kotvení.
„To probíhá tak, že se zárubeň vloží do připraveného otvoru, pevně se přisune a následně přišroubuje k jedné části konstrukce kotvícími patkami ve tvaru písmene „L“. Ty jsou součástí jejího balení. Na druhé straně otvoru vznikne mezera kolem jednoho centimetru oproti vnějšímu rozměru zárubně. Tuto mezeru je nutné u kotvících profilů vypodložit například opět okenářskými podložkami, aby při ukotvení nedošlo k její deformaci,“ vysvětluje pan Petr Paksi. Jakmile je pevně ukotvena ke stavebnímu otvoru, mohou se sundat montážní rozpěry.
Následně se stavební otvor se zabudovanou zárubní opláští a je připraven na nanesení tří vrstev tmelů. Jako první a druhá vrstva se nanáší pojivo pastovitý tmel se skelnými vlákny. Technologická doba schnutí vrstvy o tloušťce 1mm je cca 24 hodin dle konkrétních podmínek na stavbě. Po nich se aplikuje třetí vrstva, a to krycí tmel finální tmel. Ten už je bez skelných vláken, je snadno brousitelný a schne rychleji, přibližně 20 minut. Posledním krokem je přebroušení finální vrstvy tmelu, tak aby vznikl hladký povrch.
SLOVO ODBORNÍKA
„Skryté zárubně jsou připravené na tloušťku dokončené příčky 125 mm a vyšší. Čistý průchod se pak pohybuje od 600 do 1000 mm pro jednokřídlé dveře a od 1250 do 2050 mm pro dveře dvoukřídlé. Výška může být ve standardním rozměru 1970 a 2100 mm nebo atypickém od 1975 až 3700 mm.“ Petr Paksi, výkonný ředitel společnosti J.A.P.
Více na www.skrytazaruben.cz
