Barokní klášter v Hejnicích, součást areálu národní kulturní památky pod Jizerskými horami, má novou střechu. Rekonstrukce střešního pláště o výměře přes 1 800 m² za více než 13 milionů korun vrátila objektu tradiční pálenou krytinu v korunovém krytí. Klášter při opravě využil lešení také k obnově nátěru a drobným opravám fasády.
Proč byla rekonstrukce nutná
Bývalý františkánský klášter byl na konci komunistického režimu poloruinou. Po prvních církevních restitucích byl postupně sanován krov a v letech 1993–1998 byla položena krytina z asfaltového šindele. U ní se od počátku počítalo s omezenou životností. V roce 2000 pak klášter prošel generální opravou financovanou z evropského fondu PHARE. Po bezmála třiceti letech však střecha dosáhla hranice svých možností.
Do objektu stále více zatékalo a kuny skalní zničily izolaci v podkroví, které od roku 2001 slouží k ubytování a jako konferenční prostory. Střecha tak přestala plnit ochrannou i izolační funkci. U památkově chráněného objektu byla jedinou logickou variantou tradiční pálená krytina, kterou dokládají historické prameny.

Tradiční krytina a oprava za plného provozu
Práce byly zahájeny v srpnu 2024. S ohledem na jejich rozsah a provoz konferenčního, vzdělávacího a poutního domu byly rozloženy do tří let. Zhotovitelem je živnostník Petr Šrut. Zakázku převzal jako druhý uchazeč v pořadí poté, co byla původně vítězná firma vyloučena pro nesplnění podmínek.
Rozsah prací zahrnoval:
- demontáž dožilého asfaltového šindele,
- úpravu tvaru vikýřů a výměnu poškozených částí krovu,
- dozateplení podkroví podle současných standardů,
- výměnu 49 podkrovních oken,
- pokládku pálené tašky Tondach Bobrovka s hřebenáči a větracími taškami Tondach,
- opravu a obnovu nátěru fasády.
Korunové krytí bylo nutné obhájit u památkářů, kteří se obávali vyšší zátěže krovu. Podle ředitele kláštera Jana Heinzla je však zátěž prakticky stejná a rozdíl spočívá pouze v latění. „Podařilo se nám vrátit nejstarší známé korunové krytí střechy, které se v tomto pohraničním regionu s ohledem na blízkost Dolního Slezska tradičně používalo,“ uvádí Heinzl.

Financování a další obnova areálu
Klášter je církevní právnická osoba a památku udržuje jen z příjmů za ubytování a stravování. Úředníci jej proto původně označili za komerční zařízení a vyloučili z programu IROP. O způsobilost musel klášter bojovat. Evropská dotace z IROP nakonec pokryla necelých 60 % nákladů.
Zbytek rozpočtu složily Liberecký kraj, Česko-německý fond budoucnosti, německá biskupství, spolky jako Ackermann-Gemeinde, nadace i jednotliví dárci z Česka a zahraničí. Dlouhodobě přispívají také potomci zakladatelského rodu Clam-Gallasů. Významným mecenášem byl i bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Střecha není jediným projektem obnovy. Do baziliky se po první kompletní renovaci vrátil křišťálový lustr z roku 1853, dar sklářského podnikatele Josefa Riedela. Klášter nyní na platformě Donio pořádá sbírku na fresku s replikou původních barokních slunečních hodin v rajském dvoře. Návrh fresky již schválila státní památková péče.
Nová střecha chrání stavbu, která je symbolem obnovy a česko-německého smíření, i pro další generace. Zájemci mohou obnovu areálu podpořit příspěvkem do sbírky na sluneční hodiny.
Zdroj: tisková zpráva Wienerberger. Foto: Jakub Matouš.
